Trauma

= psychické nebo duševní zranění
= duševní stav člověka, ke kterému dochází v důsledku traumatické události
= zážitek, který ve velké míře porušuje duševní rovnováhu “duševní otřes”
= stresové reakce po mimořádných událostech 
= například úraz, úmrtí v rodině, rozvod/ rozchod, znásilnění, šikana

Některé události, které mohou u někoho vyvolat trauma se někomu mohou zdát nesmyslné, protože každý má svůj uhel pohledu a co je traumatizující pro někoho pro druhého nemusí být.

Trauma, které jsme prožili v dětství, se zapisuje hluboko do těla. V dospělosti se projevuje jako naše reakce na podněty, i když se vůbec nemusíme pamatovat, co přesně se nám v dětství stalo. Na mnohé věci sami bez pomoci terapeuta nemusíme stačit. Například traumatický zážitek z ranného dětství je vytěsněn do nevědomí tak dokonale, že posléze žádné trauma necítíme.

Nejde o to, co všechno “zlé” se ti stalo, ale o to, jak se k tomu postavíš. 

 Trauma je jako jizva v duši, která člověka brzdí v rozvoji a celém životě. Ano, není to nic, co by se dalo vyříznout a odstranit. Traumatická událost nebude sice vymazána ani zapomenuta. Nicméně je dobré uvědomit si, že uzdravení traumatu možné je.

Jak na uzdravení traumatu?

Někteří lidé to zvládnou a vypořádají se s ním sami a někdy je naopak skutečně nutná pomoc odborníků. Není ostuda, říct si o pomoc!

Nápomocna vám může být jóga, různé terapie a přede vším nalezení vnitřního klidu a rovnováhy. Tedy cestou Spirituality, duchovní cestou, ale pozor na to, aby nebyla brána, jako forma určitého útěku, vyhýbání se bolestivým pocitům, stavům, nezahojeným ranám, traumatům, nárokům obyčejného života. Tento jev nejspíš pramení v naší běžné tendenci vyhýbat se všemu nepříjemnému. Což je na obecné úrovni pochopitelné, ovšem v rámci seberozvoje to je cesta nepříznivá. Všechno co v sobě popíráme, protivíme si a nechceme vidět, začíná žít svým vlastním životem a ovlivňuje náš život. Paradoxem je, že právě tyto temné stránky potřebují nejvíce pozornosti. A právě v těchto temnotách jsou ukryty klíče k našemu osvobození. Jedině vědomým přijetím všeho, čím doopravdy jsme, i toho temného s léčením stínových témat, můžeme být celistvými. Přijetí toho, co se mi “stalo”, proč se mi to stalo a odpuštění. Pochopení toho, že tu opravdu není nikdo na světě, proto aby trpěl, nýbrž miloval a byl milován. Že i to největší trauma, byť se to momentálně mohlo zdát absurdní, časem může být velkým přínosem pro růst člověka, když to vezme z opačného konce.

Proč? Protože každý máme možnost, buď se stále vidět jako oběť, litovat se nebo tyto zlé zkušenosti vnímat, jako dar pro náš rozvoj a životní posun. 

Nechť, každý z nás najde v tom “špatném” i kus toho dobrého.
 

Myslím, že přesně vím, co se vám teď honí hlavou, “co ta o tom ví”. Věřte nebo ne každý zažil něco, co bylo pro něj ohromně těžké a stejně tak i já. Co si budeme povídat a že toho někdy umí být na jednu osobu hodně, že?! 

Vše je životním darem, jak "hezké" zkušenosti, tak i ty "zlé". A jak vlastně můžeme vědět, co je co?! Co když to něco se pravě děje proto, že nás čeká mnohem něco hezčiho, když o někoho příjdeme rozchodem/rozvodem. Stejně tak, smrt střídá narození a co když se nám stala “ta nejhorší věc v životě”, aby jsme mohli vytvořit tu “nejlepší”. Třeba právě pomocí a podpory druhým, protože pochopí nejlépe ten, kdo si prošel podobnou bolestí a ví, co to obnáší. 

Získal si neocenitelné zkušenosti a lekce a měl bys je přímout s vděčností. Vše, co se ti doposud dělo bylo jenom lekcí ne celoživotním trestem.

V Astrologii a Tarotu je karta Viselec
 – Stagnace, pasivita nebo oběť aj.

V numerologii má č.12

Toto číslo můžete vidět více, než obvykle. Pokud vídáte často čas 12: 12 (SPZ na autech, zkrátka kdekoliv, např.: 1212) pak by tento čas/číslo, resp. jeho výklad, měl mít pro vás nějaký význam. 

Doporučený článek: